Historie obce

Dávná historie

Název obce, jak uvádí kronika psaná od roku 1839 nepochybně vznikl od řeky, která od Žďárce se okolo vsi táhne a jméno Leština má. Dnes je po létech přejmenována na Žejbro. Tento po většinu roku nevinně vyhlížející potůček v posledních letech i přes léto vysychající se dokáže při prudkém jarním tání změnit ve velmi dravou řeku, která především díky regulaci  nepůsobí vážné škody. Pouze dle historických záznamů v roce 1880 a v srpnu roku 1953 po vydatných deštích dosáhla voda do neuvěřitelné výše jednoho metrů nad úrovní mostu.
Leštinka je v době bájí a pověstí úzce spojována s hradem Cejřov a černým loupeživým rytířem. Přirozenou souvislost lze hledat i mezi středověkým strážištěm Na Hradě a osadou rozkládající se v údolí pod ním. I v pohádce se vyskytující Princeznin palouček se údajně rozkládal v krásném leštineckém údolí. Ohromný pohádkový most jež toto údolí přepínal a z něhož se princezna zřítila, si lze při troše fantazie představit, ale těžko dnes už hledat nějaké byť jen velmi nepatrné historické pozůstatky. Dle doložených historických údajů obec vždy náležela k Rychumburskému panství a také první písemná zmínka o obci je z 8. června1392, kdy byl do zemských desek v Praze vložen zápis , jimž předává Smyl Flaška z Rychumburku panu z Berkova a Bočkovi z Poděbrad hrad Rychumburk, Skuteč, Hlinsko, Svratku a 58 obcí tohoto panství.

Obec Leštinka se rozkládá v pahorkaté části Českomoravské vysočiny. Dolní část je rozprostřena v údolí rokliny podél pravého břehu potoka. Zbývající obydlí v minulosti především hospodářská stavení se nacházejí v horní části. V obci v současné době žije pouze 146 občanů v 38 domech , 5 jich slouží k rekreaci a zbývajících 5 je neobydlených, to ale v roce 1930 v 53 popisových číslech žilo 298 obyvatel. Geologická stavba území je tvořena žulou a křídovými jílovci, kterých bylo v minulosti, ale i v současnosti využíváno k těžbě v místních lomech, které poskytovaly před 2. světovou válkou zaměstnání až pro 600 lidí. Práce v těchto lomech byla zdrojem obživy pro většinu obyvatel naší obce. Bývalé zatopené lomy, jež jsou rozesety po celém okolí slouží jako velmi oblíbená místa ke koupání. V lomu „Družstvo“ vznikla potápěčská škola..

Historické památky

Mezi historické památky v obci patří stojící železný kříž s Kristem na horní návsi, který byl ustaven v roce 1833, letopočet 1931 jež je vyryt na podstavci je datem posledních úprav. Zvon z dřevěné zvoničky z roku 1832 byl zabudován do střechy hasičské zbrojnice. Z přírodních úkazů stojí za zaznamenání mohutný dub letní s obvodem kmene 510 cm a výškou 31 m, který roste v zahradě starého mlýna na křižovatce silnic Leštinka –Skutíčko –Vrbatův Kostelec. V přilehlém lese Dusaveci je vytesána v pískovcovém bloku jeskyně Drápka. V nedalekém Vrbatově Kostelci je na faře gotický kalich z 15. století, asi dar havířů včelákovských. V okolí Kostelce je prý zakopáno bohoslužebné náčiní kláštera podlažického. Obec Leštinka je  rodištěm českého spisovatele Františka Hromádky.

Obec Leštinka od 20 století po současnost

Začátkem dvacátého století spadá obec pod správu okresu Vysoké Mýto a kraj Chrudim.

Reorganizace státní správy a zřízení místních národních výborů v roce 1949 přesunula obec pod okres Hlinsko v Čechách a kraj Pardubice.

Další reorganizace státní správy v roce 2002 vedená snahou o větší dostupnost pro občany zavádí dvojstupňový systém řízení, ruší okresy a zůstávají kraje.Naše obec patří pod nově vzniklý Pardubický kraj.

Nutno vyzvednout notnou dávku patriotismu a úspěšnou snahu o zachování správy obce vlastními silami.Dnes si jen těžko dokážeme představit snahu okresních orgánů, především v 80 letech o sloučení či přidružení obce k tzv. střediskovým obcím. V úvahu připadal Vrbatův Kostelec, Prosetín, nebo dokonce Skuteč., ale místním představitelům se podařilo samostatnost obce s cca 150 obyvateli uhájit. Vskutku rarita nejen v okrese Chrudim.

Při přehledu vedoucích představitelů obce, ať už se nazývají rychtáři, starostové, předsedové či opět starostové jsme vycházeli ze čtyř svazků kronik, přičemž první se začala psát roku 1839. První dva svazky kroniky na sebe plynule nenavazují, jsou případně zpětně dopisovány a tak nelze zaručit, případně ověřit správnost všech údajů.

Především v prvním díle kroniky se některé údaje navzájem překrývají.

Přesto se podařilo sestavit přehled vedoucích funkcionářů obce Leštinka od roku 1788 až do dneška.

Závěrem ještě jednou připomínáme, že zjištěné informace jsou pouze ze zdroje místních kronik a v období, která byla dopisována zpětně mohlo dojít k případnému omylu.

V případě hlubšího zájmu je nutno využít materiálu uložených ve Státním oblastním archivu Zámrsk.

Přehled vedoucích funkcionářů obce Leštinka

1788 - 1790 Norbert Štulík

1791 - 1793 Jan Chaloupka

1794 - 1807 Václav Chaloupka

1808 - 1814 Antonín Šulc

1815 - 1823 Jan Novotný

1824 - 1826 Antonín Novotný

1827 - 1839 Jan Cepl

1840 - 1849 Jan Erzel

1850 - 1860 Karel Pospíšil

1861 - 1879 Václav Cepl

1880 - 1890 Jan Novotný

1891 - xxxx Jan Zvěřina

xxxx - 1901 Jan Vrběcký

1902 - 1913 Fantišek Hruška

1914 - xxxx Jan Novotný

1938 - 1944 Josef Zach

1945 - 1947 František Polák

1948 - 1953 František Horych

1954 - 1963 František Jarý

1964 - 1970 Stanislav Cepl

1971 - 1972 František Jarý

1973 - 1976 František Mikan

1977 - 1985 Miloslav Cepl

1986 - 1990 Josef Kolbaba

1991 - 1999 Stanislav Cepl

2000 - 2002 Petr Stehno

2002 - 2012 Ing. Josef Modráček

2012 Luboš Kropáček